Exkluzivně pro AKTU: „Objednané trestní stíhání.“ Kaderka mluví o tlaku na peníze z NSA, vnitřní válce v tenisu a hrozbě pro Štvanici

Proč Kaderka promluvil a proč právě teď

Kaderka v rozhovoru vysvětluje, že se rozhodl vystoupit po letech mlčení, protože podle něj veřejnost záměrně dostává jen jednostranný obraz jeho kauzy a „brutální mediální masáž“ plnou lží. Tvrdí, že obhajobu přes média nemá rád, ale cítí povinnost vysvětlit, „jak to bylo“, a nabídnout svou verzi příběhu.

Platformu si nevybral náhodou: AKTU.cz a tazatele Jiřího Formana spojuje s jeho případem podle něj téma zneužívání trestního řízení „na objednávku“, o kterém Forman dlouhodobě točí reportáže. Kaderka říká, že chce „rozkryt pravdu“ mimo bulvár a dát svůj příběh do kontextu širšího problému fungování policie, státních zástupců a státní správy v oblasti dotací. Rozhovor byl zprácováván ve spolupráci s youtube platformou Top témata

Od odposlechů k vazbě: „skoro nevyšetřování“

Podle Kaderky byl více než dva roky odposloucháván a sledován, včetně štěnic v kanceláři, autě i v domě, přičemž u domácích odposlechů si dodnes klade otázku, zda pro ně existovalo zákonné povolení. V únoru 2024 policie v rámci dotační kauzy ČTS zadržela vedení svazu a soud poslal Kaderku i jeho blízkého spolupracovníka Vojtěcha Flégla do vazby.

Samotné zadržení popisuje jako teatrální – v poutech, když vedl do školy svého šestiročního syna – a klíčový je pro něj pobyt v koluzní vazbě: tvrdí, že za tři měsíce za ním nepřišel jediný vyšetřovatel a neproběhl ani jeden výslech. Mluví o izolaci, psychickém tlaku, výrazném úbytku hmotnosti a o tom, že šlo spíš o nástroj likvidace než o standardní fázi trestního řízení, zatímco policie a média líčí kauzu jako rozsáhlé dotační podvody s možnou škodou v řádu desítek milionů.

Čtyř roky stíhání, ale bez obžaloby

Kaderka poukazuje na to, že od začátku vyšetřování uplynulo zhruba 4  roky a stále není podána obžaloba, přestože zásah i vazba patřily k nejtvrdším, jaké v českém sportu proběhly.  Podle oficiálních materiálů čelí obvinění z dotačního podvodu a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, hrozí mu až deset let vězení.

V rozhovoru proti tomu staví svou argumentaci: tvrdí, že organizátor turnajů nebyl příjemcem dotačních peněz, turnaje byly pořádány za cenu obvyklou a plně v souladu s pravidly Mezinárodní tenisové federace (ITF), která například na menších turnajích vyžadují lékaře v dojezdové vzdálenosti a fyzioterapeuta na místě. Podle něj došlo ze strany policie a kontrolních orgánů k nepochopení sportovních regulí, což pak bylo přeloženo do podezření na „nevykonané služby“ a umělé navyšování nákladů.

 „Eldorádo na peníze“

Významná část rozhovoru se točí kolem motivů a tlaku na ovládnutí českého tenisu. Kaderka tvrdí, že svaz prošel opakovanými kontrolami, včetně Nejvyššího kontrolního úřadu, bez zásadních výtek, a přesto se vytvořila skupina lidí, pro které se stal tenis „Eldorádem na peníze“ – díky vysokým státním dotacím i hodnotnému majetku svazu.

Jako zlomový moment popisuje rok 2022, kdy na něj měl být vyvíjen tlak, aby vstoupil do projektu „vytahování státních peněz přes sportovní svaz a kluby“ a aby z prostředků NSA tekly pravidelné „desátky“ konkrétním lidem. Kaderka říká, že tento tlak odmítl a nechal si 25. srpna 2022 u notáře podepsal zápis, který má podle něj zachycovat trestné jednání vysokého úředníka spojeného s dotační politikou ve sportu; detaily chce předložit u soudu.

Únik dokumentů z NSA a role investigativního novináře

V příběhu hraje klíčovou roli i Národní sportovní agentura, která přiděluje a kontroluje státní dotace pro sportovní svazy. Podle Kaderky se v minulosti objevil investigativní novinář, který fyzicky přinesl do sportovní haly v Praze důvěrné materiály NSA včetně detailních vyúčtování turnajů, jež neměly opustit uzavřený systém agentury.

Kaderka tvrdí, že NSA následně potvrdila únik informací a informovala o spolupráci s policií, ale trestní oznámení, jež se mělo týkat 5–7 možných trestných činů v souvislosti s únikem materiálů, bylo odloženo ve velmi krátké době po policejním zásahu proti němu samotnému. Odložení bylo zdůvodněno tím, že šlo o materiály údajně potřebné pro výkon funkce tehdejšího předsedy NSA, což Kaderka označuje za absurdní.  Novináře vykresluje jako spouštěč mediální kampaně i svědka v kauze, který v jiné epizodě poslal v noci dehonestační materiál o prezidentském kandidátovi,  NCOZ odložila bez dalších kroků.

Zablokovaný podíl, správkyně a likvidace firmy

Po návratu z vazby čelil Kaderka podle svých slov i zásahům do svého podnikání. Policie podle něj zajistila jeho obchodní podíl ve firmě a státní zástupce určil správkyni, která ho odvolala z funkce jednatele a devět měsíců nenominovala nikoho místo něj, takže firma platila penále a hrozily sankce.

Správkyně poté zahájila likvidaci společnosti s odůvodněním, že „firma nepodniká“, a sama sebe ustanovila likvidátorkou. Kaderka tvrdí, že to vnímá jako snahu odříznout ho od příjmů a znemožnit mu financování obhajoby, proto podal žaloby a oznámení pro porušení povinnosti při správě cizího majetku aktuálně dokončuje.

Válka uvnitř českého tenisu a riziko pro Štvanici

Těžké výpady směřuje Kaderka i proti současnému vedení Českého tenisového svazu. Tvrdí, že mu předseda ČTS Jakub Kotrba znemožnil vystoupit na valné hromadě a že způsob hlasování odrážel „zrcadlo strachu“ místo otevřené debaty o tom, jak se svaz brání dotační kauze.

Podle oficiálních informací musí svaz kvůli rozhodnutím NSA a následným krokům finančního úřadu vracet a doplácet desítky milionů korun: v souvislosti s dotací za rok 2021 jde o vrácení zhruba 19 milionů korun a přibližně 10 milionů pokuty za porušení pravidel při zadávání zakázek. 

Propojení s úředníky NSA a „virtuální pokuty“

Kontroverzí se podle Kaderky nevyhnula ani personální propojení mezi NSA a ČTS. Jmenuje vedoucího dotačního oddělení, který měl ještě jako úředník „sázet pokuty“ na tenisový svaz a později se podle něj podílet na práci pro tentýž svaz při boji proti těmto sankcím, což Kaderka vnímá jako uzavřený a těžko kontrolovatelný kruh zájmů.

Zpochybňuje také objem a způsob zadání některých zakázek – zejména auditních a poradenských služeb, u nichž hovoří o částkách v řádu 6–7 milionů korun bez výběrového řízení a s rolí při nastavování parametrů čerpání dotací a daňového zastupování. Podle něj to zapadá do schématu, kdy se kolem dotačních programů vytváří prostor pro „virtuální pokuty“ a následné „záchranné akce“, z nichž profitují vybraní aktéři. 

Peníze na Futures a sportovní výsledky

V centru kauzy jsou dotace NSA na pořádání mezinárodních tenisových turnajů v Česku. Podle Kaderky šlo zhruba o 40 milionů korun, které byly rozděleny na přibližně 35 turnajů kategorie ITF Futures, klíčových pro sběr prvních bodů do světového žebříčku a start kariér dnešních hráčů elitní světové špičky.

Kaderka připomíná, že od roku 2020 měl svaz pětiletý plán podpory a v posledních letech dosáhl na tři hráče v TOP 20 ATP, což považuje za důkaz, že peníze byly využity účelně.  Paradoxem podle něj je, že je trestně stíhán právě kvůli systému turnajů, který podle jeho interpretace vedl k největším sportovním úspěchům českého tenisu za poslední období.

Mediální obraz, pokračující dotace a co bude dál

Kaderka kritizuje způsob, jakým velká média převzala narativ o „pochybeních“ a „čachrech se stamiliony“, aniž by podle něj dostatečně vysvětlila, které roky a rozhodnutí skutečně vedly ke vzniku škody a jakou roli v tom sehrála jednotlivá vedení svazu.  Tvrdí, že dokumenty NSA k letům 2022–2023 potvrzují správný a bezchybný postup svazu v době bývalého vedení ČTS. Zatímco klíčové selhání vidí v záměrném a účelovém nevyužití obhajoby u dotace za rok 2021.

Zároveň upozorňuje, že část lidí, které spojuje s tlakem na „desátky“ a manipulace s dotacemi, zůstává stále aktivní ve sportovním prostředí a má nadále přístup k dotačním prostředkům.  Konkrétní jména a důkazy – včetně notářského zápisu z 25. srpna 2022, detailů o úniku dokumentů z NSA a spisových značek trestních oznámení – slibuje předložit až u soudu, kde chce podle svých slov „ukázat vše černé na bílém“ a zpochybnit konstrukci celého případu.