Zahraničí

Polská policie ve Varšavě zadržela tři občany Ukrajiny, kteří „cestovali po Evropě“ s detektorem odposlechových zařízení, hackerským zařízením FLIPPER, množstvím SIM karet a dalším elektronikým vybavením vhodným k útokům na informační systémy a páchaní kybernetické kriminality. Trojice ve věku 43, 42 a 39 let skončila ve vazbě, soud jim na návrh prokuratury uvalil tříměsíční vyšetřovací vazbu.

V Sydney došlo k masové střelbě během chanukové oslavy na proslulé pláži Bondi, při níž bylo zraněno několik lidí.  Oblast byla okamžitě uzavřena a policie obyvatele vyzvala, aby se místu vyhnuli a ukryli se.

U pobřeží Venezuely operují aktuálně americké vojenské letouny včetně strategického bombardéru B-52H Stratofortress, pokročilých strojů E-2D Advanced Hawkeye a stíhaček F/A-18 Super Hornet. Neobvyklý letecký provoz signalizuje zvýšené napětí v regionu a naznačuje možnou přípravu na další operace Spojených států. Nedaleko oblasti současně vzlétlo soukromé letadlo směřující k hranicím s Kolumbií. Nakonec přistálo na letišti La Chinita, kousek od Kolumbijských hranic.

Napětí mezi USA a Venezuelou v roce 2025 výrazně eskaluje, kdy USA rozmísťují v Karibiku svou nejsilnější vojenskou sílu od invaze do Panamy v roce 1989. Vojenská přítomnost zahrnuje největší americkou letadlovou loď USS Gerald R. Ford, doprovázenou torpédoborci, tisíci vojáků a stíhačkami F-35. Tento krok je součástí iniciativy USA zaměřené na boj proti narkotrafiku a tlaku na režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, který zároveň zvýšil nasazení pozemních, námořních, vzdušných a raketových sil včetně civilních milicí.

Spojené státy americké v posledních týdnech výrazně zintenzivnily svoji vojenskou přítomnost v oblasti Karibiku, přičemž vedení USA argumentuje potřebou boje proti drogovým kartelům operujícím v regionu. Prezident Donald Trump a jeho administrativa veřejně připustili, že zvažují různé scénáře, jak reagovat na eskalaci násilí a pašování drog, přičemž konkrétní vojenské akce zaměřené na lodě podezřelé z pašování již v regionu proběhly.

Na londýnském spoji LNER došlo v sobotu 1. listopadu k hromadnému útoku nožem, po němž bylo do nemocnic převezeno deset osob, z toho devět ve stavu ohrožujícím život. Policie zadržela dva podezřelé a vyšetřování nyní podporují i protiterorističtí specialisté, přičemž případ byl označen za „závažný incident“.

Tragédie zasáhla v pondělí večer německé hlavní město Berlín. V rodinném domě v městské části Lichtenberg došlo krátce po 19. hodině k mohutné explozi, po níž následoval rozsáhlý požár. Podle informací agentury DPA přišla při výbuchu o život jedna žena, dalších osm lidí utrpělo zranění — mezi nimi i čtyři děti.

Po útoku teroristů v Rafahu provedly Izraelské obranné síly odvetné nálety na několik cílů teroristického hnutí Hamás. Akce přišla po útoku několika teroristů, kteří se v pátek v Rafahu dostali k izraelským vojákům tunelem a zahájili palbu, přičemž však nezpůsobili žádná zranění izraelským vojákům. Izraelské obranné síly zatím ke střetu přímo nekomentovaly.

Slavná galerie Louvre byla vyloupena během otevření pro návštěvníky. Podle francouzské ministryně kultury Rachidy Dati proběhl loupežný útok právě v době, kdy se muzeum chystalo přijímat první hosty. Nikdo nebyl zraněn, ale muzeum bylo okamžitě uzavřeno a rozběhlo se intenzivní vyšetřování.

Vlny protestů proti prezidentu Trumpovi zaplavily Spojené státy jako nikdy předtím. Pod heslem „No Kings“ – Žádní králové – vyšlo do ulic miliony lidí, aby dali jasně najevo, že demokracie není o jedné osobě, ale o rovnováze a respektu k ústavě. Demonstrace se konají po celé zemi i mimo ni a představují největší občanské hnutí této dekády, varující před směřováním moci v rukou jednoho muže. Čtěte, co stojí za touto masivní vlnou občanského odporu a jaké jsou její dopady na politickou scénu USA.

V Pásmu Gazy stále přetrvává křehké příměří, které však nezabránilo pokračujícímu násilí a represím, zejména ze strany hnutí Hamás. Příměří, které bylo dohodnuto po letech krvavého konfliktu, umožnilo propuštění zbývajících izraelských rukojmích a částečný návrat civilistů do měst a vesnic, avšak situace zůstává velmi napjatá.

Premiér země zdůraznil, že Polsko má jednoznačné důkazy o průletu ruských strojů. „Nejde jen o ochranu polských hranic, ale o obranu celé aliance. Jednotu NATO nelze testovat,“ prohlásil. Generální tajemník NATO proto svolal mimořádné zasedání spojenců, na němž se rozhodne o dalším postupu – od posílení obrany na východní hranici až po diplomatické kroky vůči Moskvě.