Zahraničí

Premiér země zdůraznil, že Polsko má jednoznačné důkazy o průletu ruských strojů. „Nejde jen o ochranu polských hranic, ale o obranu celé aliance. Jednotu NATO nelze testovat,“ prohlásil. Generální tajemník NATO proto svolal mimořádné zasedání spojenců, na němž se rozhodne o dalším postupu – od posílení obrany na východní hranici až po diplomatické kroky vůči Moskvě.  

V noci na středu 10. září 2025 opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské bezpilotní drony, což představovalo bezprecedentní akt agrese vůči členské zemi NATO. Polská armáda nařídila proti těmto dronům okamžité obranné reakce a tři nebo čtyři drony byly sestřeleny, přičemž vzdušný prostor nad částí Polska byl dočasně uzavřen. K zásahu se vedle polských stíhaček F-16 zapojily i alianční letouny, včetně nizozemských F-35 a italských průzkumných letadel, přičemž do akce vstoupily také radarové systémy NATO. Incident byl označen jako přímé ohrožení bezpečnosti obyvatel Polska, a premiér Donald Tusk zdůraznil připravenost země na obranu proti podobným útokům.

Ve Francii došlo dnes k dramatickému incidentu, při kterém byl policisty zastřelen muž tuniské národnosti v Marseille poté, co bodl nožem několik lidí v hotelu a ignoroval policejní výzvy k odhození zbraně. Událost vyvolala silnou reakci veřejnosti i úřadů a je stále v šetření.

Současná eskalace mezi Izraelem a Íránem začala 13. června 2025, kdy Izrael provedl rozsáhlé letecké údery na íránská jaderná zařízení a vojenské cíle. Izrael útoky zdůvodnil snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně, což Írán dlouhodobě popírá a tvrdí, že jeho jaderný program má civilní charakter. Konflikt má však hlubší kořeny – napětí mezi oběma státy eskalovalo už v dubnu 2024 po izraelském útoku na íránský konzulát v Damašku a následné íránské odvetě.

V Indii došlo k tragické havárii letadla společnosti Air India, které se zřítilo krátce po startu z letiště v Ahmadábádu. Na palubě bylo nejméně 242 lidí, včetně pasažérů a členů posádky. Letoun směřoval do Velké Británie, konkrétně na londýnské letiště Gatwick. 

V pátek 6. června 2025 otřásl francouzským městem Remeš ničivý požár, který si vyžádal čtyři lidské životy. Podle vyšetřovatelů byla příčinou tragédie baterie elektroskútru, která začala hořet v jednom z bytů desetipatrového obytného domu v časných ranních hodinách.

Kardinál Robert Francis Prevost zapsal do historie tím, že se stal prvním americkým papežem poté, co ve čtvrtek z komína Sixtinské kaple vystoupil bílý kouř, což signalizovalo, že 133 kardinálů-volitelů dosáhlo požadované dvoutřetinové většiny v jednom z nejkratších konkláve v historii.

Ve Vatikánu začalo 7. května 2025 konkláve, které má za úkol zvolit nového papeže po smrti Františka. Do Sixtinské kaple vstoupilo 133 kardinálů-volitelů z celého světa, kteří složili přísahu mlčenlivosti a byli zcela izolováni od vnějšího světa – bez telefonů, internetu i médií. První hlasování proběhlo ještě týž den, jak signalizoval černý kouř z komína nad kaplí, nový papež však zatím zvolen nebyl a volba pokračuje v dalších dnech.

Papež František v pondělí ráno zemřel.

„Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit smrt našeho Svatého otce Františka,“ oznámil kardinál Kevin Farrell ve vatikánské televizi.

Papež naposledy vydechl v 7:35 ráno. V poslední době trpěl vážnými nemocemi. Ještě včera krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi.

Smrt papeže je mimořádnou událostí nejen pro katolickou církev, ale i pro celý svět. Okamžik, kdy hlava římskokatolické církve zemře, spouští přesně stanovený sled událostí, který má zajistit důstojné rozloučení i hladký přechod k volbě nového papeže. Jak tedy přesně vypadá dění ve Vatikánu po smrti papeže?

Kabinová lanovka se zřítila ve čtvrtek odpoledne u Neapole v Itálii. Na místě zemřeli čtyři lidé a jeden člověk je vážně zraněný. Druhou kabinu, která zůstala ve vzduchu se podařilo evakuovat. 

Francouzská politička Marine Le Penová, dlouholetá vůdkyně krajně pravicové strany Národní sdružení (Rassemblement National, RN), byla dnes odsouzena pařížským soudem za zpronevěru finančních prostředků Evropského parlamentu. Rozsudek představuje zásadní ránu pro její politickou kariéru a výrazně ohrožuje její kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2027.