Polský vzdušný prostor narušili drony. Poláci chtějí aktivovat 4 článek NATO

Polská vláda svolala mimořádné zasedání a požádala o aktivaci článku 4 Severoatlantické aliance, který zavazuje spojence řešit společné hrozby. Vzdušný prostor Polska narušilo celkem 19 ruských dronů, přičemž většina přiletěla z Běloruska. Polská armáda poděkovala velení NATO za podporu při zabezpečení vzdušného prostoru. Zároveň polské úřady vydaly pokyny obyvatelům východních regionů, aby nevycházeli ven.

Ruské drony, které narušily polský vzdušný prostor, dopadly nejčastěji do regionů východního Polska, poblíž hranic s Běloruskem a Ukrajinou. Místa nálezů zahrnují obce Wyryki, Czosnówka, Wyryki-Wola a Jarosławiec. Některé trosky dronů byly nalezeny až v polích u Mniszkówa poblíž Lodže, což znamená, že jeden z dronů dolétl až více než 200 kilometrů hluboko do vnitrozemí.

Nejvýraznější případ materiálního škodového incidentu se odehrál v obci Wyryki ve východním Lublinském vojvodství, kde trosky ruského dronu zasáhly obytný dům a poškodily jeho střechu a strop. Z domu se naštěstí nikdo nezranil. Policie i místní úřady potvrdily, že k této události došlo brzy ráno, přičemž obyvatelé slyšeli explozi a následně viděli polské stíhačky v akci. Další poškození bylo evidováno u auta před domem. V ostatních případech drony většinou dopadly do otevřených polí nebo lesů v blízkosti hranic, například u Czosnówky a Jarosławce[

Rusko obvinění odmítlo a tvrdí, že drony přiletěly z ukrajinského území, což Polsko i ukrajinská strana odmítly. Ukrajinský prezident Zelenskyj upozornil, že Moskva svou agresi stupňuje a jeho země podporuje Polsko v jeho obranných opatřeních. Západní členové NATO vyzývají k dalším krokům na posílení obrany a zajištění stability v regionu v souvislosti s touto eskalací ruských vojenských aktivit drony v blízkosti aliančních hranic. Polsko dokonce aktivovala mobilizační systém, kdy povolaní záložáci mají být ve vybraných oblastech aktivní do šesti hodin. 

Celá situace poukazuje na rostoucí napětí a bezpečnostní rizika na východě Evropy, kde jsou aktivity ruských bezpilotních strojů vnímány jako součást širšího konfliktu a zároveň test schopností NATO a jeho členských států reagovat na novodobé hybridní hrozby včetně narušení vzdušného prostoru aliančních zemí.

Mělo by jít o drony Gerbera. Ruský dron Gerbera představuje novou generaci levných, masově vyráběných bezpilotních prostředků navržených především pro klamné útoky a zahlcování protivzdušné obrany protivníka. Jeho hlavní předností je jednoduchá konstrukce z pěnových materiálů, která nejen výrazně snižuje výrobní náklady, ale také ztěžuje odhalení radarem díky schopnosti pohlcovat radarové paprsky a nízké tepelné stopě.

Gerbera je technicky méně sofistikovaná než známý dron Šáhid-136, ze kterého konstrukčně vychází. S rozpětím křídel okolo dvou metrů a odhadovaným doletem až 300 kilometrů slouží jako univerzální platforma – využívá se pro průzkumné, sebevražedné i klamné účely. Dron je poháněn tlačným spalovacím motorem a dosahuje rychlosti přes 100 km/h. Schopnosti některých verzí rozšiřuje možnost připojení k mobilní síti pomocí SIM karty, což umožňuje přenos dat a dálkové ovládání i nad nepřátelským územím.

V bojových podmínkách je typickým scénářem vypuštění většího počtu dronů Gerbera současně, kdy většina působí jen jako návnady, zatímco jiné mohou nést menší nálož. Hromadné nasazení této levné techniky znamená zvýšené nároky na protivzdušnou obranu, čímž se zvyšuje šance na průnik dražších útočných prostředků. Právě díky schopnosti imitovat dražší typy dronů a zahlcovat obranu plní Gerbera klíčovou roli v moderní ruské strategii hybridních útoků. V minulosti se objevují informace o možném útoku či jakémsi zkoušení polské protivzdušné obrany za využití právě těchto dronů, jejichž vraky byly nalezeny na území Polska.