Nový papež je američan. Vybral si jméno Lev VIX

Narozen v Chicagu 14. září 1955 v rodině s francouzskými, italskými a španělskými kořeny, začala cesta Roberta Francise Prevosta k papežství na Středozápadě. Jeho matka, Mildred Martínez, byla známá tím, že připravovala neodolatelná jídla, která přitahovala stálý proud kněží do jejich rodinného domu, zatímco jeho otec, Louis Marius Prevost, působil jako katecheta. Tyto rané vlivy, spolu s jeho zkušeností ministranta, formovaly jeho povolání.

Po získání titulu z matematiky na Villanova University v roce 1977 vstoupil Prevost do řádu svatého Augustina. Ve studiu pokračoval magisterským titulem z teologie na Catholic Theological Union v Chicagu a doktorským studiem kanonického práva na Papežské univerzitě svatého Tomáše Akvinského v Římě.

 Před svým jmenováním prefektem Dikasteria pro biskupy v roce 2023 působil Prevost rozsáhle v Peru, dvakrát byl představeným augustiniánského řádu a byl biskupem v Chiclayu. Navzdory svému americkému původu strávil ve Spojených státech jen asi třetinu svého života, přičemž většina jeho služby byla zaměřena na Latinskou Ameriku a Evropu.

Dvojí občanství kardinála Prevosta ve Spojených státech a Peru hrálo významnou roli v jeho kandidatuře na papeže, protože mu pomohlo překonat tradiční neochotu zvolit amerického papeže.

Přestože má americké občanství, jeho desítky let služby v Peru – kde získal peruánské občanství a působil jako misionář i biskup – mu daly důvěryhodnost i za hranicemi Spojených států.

Tato dvojí identita ho staví do pozice stavitele mostů mezi Severní a Jižní Amerikou a ztělesňuje to, co někteří nazývají prvním skutečně „americkým“ papežem v kontinentálním smyslu.
Jeho multikulturní zázemí přináší i praktické výhody. Jako polyglot, který plynně hovoří pěti jazyky (anglicky, španělsky, italsky, francouzsky a portugalsky) a čte latinsky a německy a proto může Prevost komunikovat přímo s kardinály a katolíky po celém světě. Tato jazyková všestrannost, v kombinaci s jeho mezinárodními zkušenostmi a dvojím občanstvím, mu umožnila orientovat se jak v polarizaci uvnitř církve, tak v geopolitických otázkách, které by jinak mohly zabránit tomu, aby se Američan stal papežem.