-
Izraelsko-íránský konflikt 2024–2025: Vývoj, škody, následky a americká účast
Současná eskalace mezi Izraelem a Íránem začala 13. června 2025, kdy Izrael provedl rozsáhlé letecké údery na íránská jaderná zařízení a vojenské cíle. Izrael útoky zdůvodnil snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně, což Írán dlouhodobě popírá a tvrdí, že jeho jaderný program má civilní charakter. Konflikt má však hlubší kořeny – napětí mezi oběma státy eskalovalo už v dubnu 2024 po izraelském útoku na íránský konzulát v Damašku a následné íránské odvetě.
Po izraelských úderech odpověděl Írán masivní palbou balistických raket a dronů na izraelská města, včetně Tel Avivu a Beerševy. Od té doby pokračují vzájemné útoky téměř denně: izraelské letectvo bombarduje další vojenské a jaderné cíle v Íránu, Írán opakovaně ostřeluje izraelské území.
Americká účast
Spojené státy se do konfliktu přímo zapojily v noci na 22. června 2025, kdy zaútočily na tři klíčové íránské jaderné provozy (Fordo, Natanz, Isfahán). Prezident Donald Trump prohlásil, že cílem bylo zničit „nejnebezpečnější hrozbu pro Izrael“ a varoval Írán před dalšími údery, pokud neuzavře mír. Americká operace byla koordinována s Izraelem a nasazeny byly i strategické bombardéry B-2 schopné ničit podzemní bunkry. Viceprezident J. D. Vance však zdůraznil, že USA „nejsou ve válce s Íránem, ale s jeho jaderným programem“. USA zároveň posílily vojenskou přítomnost v regionu a opakovaně varovaly Írán před útoky na americké či izraelské cíle. Írán naopak varoval, že jakákoli další americká intervence povede k totální válce v regionu.
Škody a oběti
-
V Íránu: Izraelské a americké útoky zasáhly desítky vojenských a jaderných cílů, včetně zařízení Natanz, Isfahán a Fordo. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii byla v Natanzu zničena nadzemní část a naměřena radiologická a chemická kontaminace. Počet obětí v Íránu je obtížné ověřit, oficiální údaje hovoří o nejméně 430 mrtvých a 3 500 zraněných, nevládní organizace uvádějí až 639 obětí, včetně civilistů, vědců a armádních velitelů.
-
V Izraeli: Íránské raketové a dronové útoky zabily nejméně 24 civilistů, další desítky byly zraněny. Mezi zasaženými cíli byla i nemocnice v jižním Izraeli a obytné domy v Beerševě.
-
Infrastruktura: Významně byla poškozena íránská infrastruktura pro obohacování uranu, což má zamezit dalšímu pokroku ve výrobě jaderných zbraní. Útoky zasáhly i letiště v Teheránu a další strategické objekty.
Následky a rizika
-
Konflikt přinesl stovky mrtvých a tisíce zraněných na obou stranách, značné materiální škody a radiologické zamoření v Íránu.
-
Hrozí další destabilizace regionu, narušení globální bezpečnosti a možné rozšíření války do dalších států Blízkého východu.
-
Přerušená byla jednání o omezení íránského jaderného programu, což zvyšuje riziko další eskalace.
-
Vzniká reálná hrozba dlouhodobé nestability, kdy se konflikt může přesunout do fáze permanentních sporadických útoků.
Reakce spojenců Izraele a Íránu
-
Spojenci Izraele (USA, EU, Německo, Česko):
-
USA poskytly Izraeli vojenskou podporu a přímo zaútočily na íránská jaderná zařízení.
-
Německo a další evropské státy vyzývají k diplomatickému řešení a podporují právo Izraele na obranu, zároveň ale apelují na zdrženlivost a dialog.
-
Český premiér Petr Fiala označil americké útoky za pochopitelnou snahu zabránit vývoji jaderných zbraní v Íránu a doufá v deeskalaci.
-
-
Spojenci Íránu (Irák, Saúdská Arábie, Omán, Katar, Rusko):
-
Irák, Saúdská Arábie a Omán odsoudily americké útoky a označily je za eskalaci ohrožující bezpečnost regionu, vyzývají k politickému řešení.
-
Katar varoval před katastrofálními důsledky pro celý region.
-
Libanon zdůraznil, že nechce být zatažen do konfliktu.
-
Íránští proxy-spojenci (Hezbollah, šíitské milice) zatím zůstávají převážně pasivní, výrazně reagovali pouze jemenské Húthíové.
-
Diplomatická jednání
Probíhají snahy o diplomatické řešení, například přes Německo, které plánuje jaderné rozhovory se svými evropskými partnery a Íránem. Írán však podmiňuje návrat k jednacímu stolu zastavením izraelských útoků. USA se snaží přesvědčit Teherán k regionálnímu kompromisu, zatím však bez výsledku.
Shrnutí:
Konflikt mezi Izraelem a Íránem v roce 2025 znamenal přímou vojenskou konfrontaci s těžkými ztrátami na životech i infrastruktuře, přímou účastí USA a rizikem regionální války. Spojenci Izraele poskytují převážně diplomatickou a vojenskou podporu, spojenci Íránu vyzývají k míru a odsuzují americké zásahy. Další vývoj je nejistý, s možností jak rychlé deeskalace, tak dlouhodobé nestability. Nejsou vyloučeny lokální útoky osamělých buněk v Evropě zejména na americké a izraelské cíle. -