Česká republika neustále vymáhá po ostatních státech dluhy. Ty přesahují 20 miliard korun

Česká republika se již dlouhodobě domáhá splacení dluhů u ostatních států ještě z dob socialismu. Naše země evidovala ke konci roku 2018 dluhy za 26,4 miliardy korun.

Minimálně miliardu korun dluží Súdán, Kuba, Libye, Kazachstán a Ukrajina, což plyne ze zprávy, kterou předloží vládě ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Šest miliard zařadilo ministerstvo financí do takzvané podrozvahy. To znamená, že tato částka je spíše nepravděpodobná, co se týče vymožení. Pak zůstává něco přes dvacet miliard, kterých se Česká republika nehodlá vzdát.

„Ministerstvo financí věnuje dobývání zahraničních pohledávek mimořádnou pozornost. Tam, kde nechybí ochota, intenzivně jednáme. V ostatních případech se snažíme jednání navázat. Vymáhání nejčastěji komplikuje skutečnost, že země, které nám dluží, jednání odmítají, nebo se odvolávají na nedostatek finančních prostředků. Přesto se nám od roku 2014 daří každoročně inkasovat částky v řádech milionů korun. Aktuálně se řešení rýsuje zejména u našich pohledávek za Běloruskem, Černou Horou a Íránem,“ řekla ministryně Schillerová.

V loňském roce získal státní rozpočet ze zahraničí pouhých 144,6 milionů korun, přičemž 142 milionů zaplatil Írák, který dohodnuté termíny splátek dodržuje. Avšak zbytek padá na společnost Lanatex. Ta byla ministerstvem financí v 90. letech vybrána pro deblokaci části indického dluhu, která jej nesplácela a postupně jí byl dluh odmazáván exekucí z prodeje jejích nemovitostí.
Částka, kterou Česká republika vymáhá, se loni snížila o více než devět miliard oproti roku 2017, avšak to není vlivem splácení, ale úpravou kurzu, odepsáním úroků nebo přesunutím pohledávek ve výši 1,34 miliardy korun do podrozvahy.

Z rozhodnutí Eurostatu je možné uvádět pouze úroky, které byly odsouhlaseny jak dlužníkem, tak i věřitelem. Nicméně někde úroky převyšují původní samotný dluh. Například dluh Súdánu se díky úrokům navýšil na tři miliardy korun z původního dluhu 569,7 milionu korun. Dluh Kuby se loni snížil ze sedmi na 1,3 miliardy korun, což způsobilo přepočtení novým kurzem. „Kuba uznává pohledávku jako takovou, neuznává však jakýkoli přepočet převoditelného rublu na CZK či jinou směnitelnou měnu,“ stojí ve zprávě ministerstva financí. Část původního dluhu se předtím počítal kurzem devíti korun za rubl, nyní je to pouhých devadesát haléřů, čímž se tedy dluh snížil o skoro 5,8 miliardy korun. Kuba se společně s Libyí dále dluží dohromady částku 7,2 miliardy korun za speciální úvěry na vojenské dodávky, které ale podléhají utajení a ve zprávě nejsou popsány.

„Rozhodně nechci MF kritizovat za to, že se mu nedaří dluhy vymoci, když druhá strana platit nechce. Nemůže rezignovat, musí je evidovat v účetnictví státu. Musí je formálně vymáhat a čekat, jestli se někde nezmění mezinárodně politická situace. To je jediné, co se dá dělat. Že by se kvůli několika miliardám dluhu vyhlásila válka, tak to nikdo nechce,“ řekl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Od roku 2009 jedná Česká republika s Běloruskem o umoření dluhu 40 milionů korun. To ale platby odmítlo a místo nich navrhovalo dodávky zboží, s čím ale Česko nesouhlasí. Experti ale dohodli, že dluh se bude splácet zápočtem nájmu za užívání budovy ambasády v Minsku. To by se jednalo o pět milionů ročně. Další možností je splácet dluh prodejem nemovitostí do vlastnictví České republiky. S tímto návrhem česká vláda souhlasila a nyní čeká na soulas protistrany.

Během letošního roku bude nadále Česká republika komunikovat s Íránem o úhradě jeho dluhů ve výši 540 milionů korun, které odmítá uhradit.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..